stephantravel108

Devadesát pět kilometrů z Donoval do Telgártu krásnou hřebenovkou Nízkých Tater.

Podle mě jedna z nejzajímavějších hřebenovek, a osobně mohu říct, že má nejoblíbenější. V Evropě nemáme moc míst na kterých by jsme mohli říct, že jsme opravdu v divočině. Kamkoliv přijedete, vždycky je někde poblíž restaurace, obchod, nebo nějaká osada. Neustále slyšíte zvuky dálnice, a večer nemáte pořádný výhled na hvězdy kvůli světelnému smogu z blízkého města. Všichni to dobře známe… To ale není případ Nízkých Tater, na hřebenech zahalených mlhou potkáte kamzíky kteří jakoby popírali zákony fyziky, když skáčou po strmých skalních stěnách navzdory gravitaci. Když se budete dobře dívat, můžete vidět Sviště horského, a snad nepotkáte medvěda, kterých je každým rokem víc.

Setkání s medvědem

Když jsme se vraceli večerním vlakem zpátky do Prahy, potkali jsme hikera který nám o takovém setkání vyprávěl, sešel z oficiální cesty a někde v lese našel polorozpadlou chatu, která už se dlouho nepoužívala. Rozhodnul se tam přespat. Dveře byly rozbité a nešly zavřít, proto je aspoň provizorně zapřel větví. Večer ho probudilo mručení dvou medvědů které nejspíš přilákala vůně svačiny, a celou noc obcházeli kolem chaty. Dovnitř se naštěstí dostat nezkoušeli. Proto doporučuji nescházet z oficiální cesty, zvířata se frekventovaným místům většinou vyhýbají, a ne vždycky může setkání dopadnout tak dobře.

Po cestě je řada útulen kde vám chataři za menší poplatek udělají bylinkový čaj do hrnku velikosti květináče, uvaří skvělou polévku, a možná si s vámi i zahrají karty. Na fotce je útulna Ďurková kterou by jste rozhodně neměli minout, místí chataři jsou opravdu příjemní.

Hřebenovka se vyznačuje docela velkým převýšením, celkem vystoupáte 5132 metrů, pro někoho kdo není zvyklý, to nemusí být zrovna jednoduché ale nebojte se, pokud to vydržíte, tělo si na zátěž postupně zvykne a po dvou dnech nebudete sami sobě věřit jak je možné, že se do kopce ani nezadýcháte. Každý by měl ale před tím než někam vyrazí zhodnotit svoje možnosti.

Závěrem

Celý trek jsme ušli za 5 dnů, kdybych mohl něco změnit, nechal bych si dva dny v rezervě abych se mohl častěji zastavit a užít si výhledy, kterých je po cestě opravdu hodně.

PS: Vemte si hodně sladkostí na doplňení energie. 😀